Dnes je

Datum: 18.10.2017
Svátek má: Lukáš
Nejbližší akce

Webkamery

O obci

1.1.2015  


Nový Malín

Geografické informace

Nový Malín leží necelý jeden kilometr od okresního města Šumperka. Katastr obce o výměře 1.980 ha se nachází většinou v Šumperské kotlině a zalesněným výběžkem zasahuje až do kopců Hraběšické hornatiny ke Kamennému vrchu (952 m). Pod ním pramení Malínský potok, který teče do řeky Desná a podle něj se táhne obec, jejíž nadmořská výška je 340 metrů.

Na západní okraj Nového Malína souvisle navazuje osada Plechy a na severní osada Mladoňov - obě jsou součástí obce. Na katastru obce leží i letiště Aeroklubu Šumperk a vodní přehrada Krásné.

Obcí prochází trať ze Šumperka do Uničova a Olomouce. Silnicemi je spojen se Šumperkem, Hrabišínem, Mladoňovem a Hraběšicemi.

Pokud nás chcete kontaktovat, přejděte na stránku kontaktů

Historický původ

Obec Nový Malín se až do roku 1947 jmenovala Frankštát. Tento název byl převzat z německého Frankstadt, po zakladatelích, kteří byli pravděpodobně Frankové, nebo od jména Frank, tzn. odvozeně od jednoho z nich. Původní osada vznikla v kopcích uvnitř lesa jako Mlýnská ves (Mühldorfel) a rozrůstala se podél potoka směrem dolů až na území dnešního Malína. První písemné zprávy jsou z roku 1350. Tehdy Markéta z Mladče odstoupila své statky synům Wiskera z Frankštátu. Již ve 13. století se v okolí obce údajně těžila měď, později i stříbro, o čemž svědčí šachty a štoly v okolních lesích. Roku 1398 byla obec psána jako městečko. V roce 1569 byl Frankštát spolu s jiným zbožím prodán městu Šumperk, a od roku 1583 byl opět uváděn již jen jako ves. V držení Šumperka zůstal Frankštát až do roku 1848, kdy bylo poddanství zrušeno.
V polovině 19. století se ve Frankštátu začala rozvíjet průmyslová výroba. Vznikly závody na výrobu šamotového a hliněného zboží, 1893 byla založena cihelna, uvádí se výroba hřebíků, menší tkalcovna, likérka a výrobna dřevěných tkalcovských člunků, tzv. "špulkárna". Výstavné obytné domy a statky byly důkazem úspěšného hospodaření i zdejších zemědělců.

 

I. republika - Sudety

Počátkem 20. století měl Frankštát již 2.320 obyvatel a 253 domů. K německé národnosti se tehdy hlásilo 95 procent obyvatelstva, zbytek tvořila česká a částečně i slovenská menšina.
Ekonomice regionu napomohla koncem minulého století stavba železniční trati Šumperk - Olomouc. V roce 1872 byl dán do provozu poštovní úřad a telefonní spojení od roku 1909. V témže roce bylo v obci zavedeno též elektrické osvětlení.
Hospodářský rozmach zbrzdila 1. světová válka. V té době na území obce se budovala pouze silnice Frankštát - Hraběšice.
Vznik samostatné Československé republiky v roce 1918 přinesl sice pozitivní prvky pro českou menšinu v oblasti školství, kultury, tělovýchovy (Sokol) i činnosti společenských organizací. Přesto však výrazná německá většina obyvatel (92 %) ovlivňovala život v obci. V dobových písemnostech se uvádí, že Čechů bylo mnohem více, ovšem přihlášení se k české národnosti znamenalo u většiny německých zaměstnavatelů ztrátu zaměstnání, případně bojkot českého zboží. Politicky soutěžily zejména německé politické strany sociálně demokratická, křesťansko-sociální a agrární s nacionálně orientovanými stranami. V roce 1935 již bezkonkurenčně dominovala Henleinova Sudetoněmecká strana. V obecních volbách té doby česká kandidátka dostala 81 hlasů, tj. pouhé dva mandáty.
Ve třicátých letech se výrazně projevila hospodářská krize, která postihla i místní podniky a živnosti. V kronice se uvádí, že v roce 1931 bylo v obci úředně registrováno 260 nezaměstnaných, pro které se pořádaly sbírky peněz a naturálií.
Obec měla v té době, řečeno současnou terminologií, rozvinutou infrastrukturu. Adresář republiky Československé z roku 1930 uvádí, že Frankštát má 2.307 obyvatel, v obci je kostel, fara, četnická stanice, lékař a škola. Dále je v obci cihelna, výrobna cementového zboží a mlýn. Obyvatelé jsou zásobování šesti obchody smíšeným zbožím, v obci je devět hostinců, čtyři pekaři, dva zámečníci, čtyři krejčí, švadlena, čtyři obuvníci, klempíř, hrnčíř, devět holičů, čtyři řezníci, tři kováři, provazník, čtyři truhláři, dva koláři, kamnař a čtyři trafiky.
Poklidnou dobu narušila mobilizace, která byla vyhlášena v květnu 1938, v říjnu došlo k záboru území německým vojskem. Do vnitrozemí byli násilně a s nejnutnějším majetkem vystěhování téměř všichni občané české národnosti. Pro ostatní následovaly známé skutečnosti - zatýkání, výslechy, v mnoha případech žaláře a koncentrační tábory. Ve Frankštátu obyvatel německé národnosti přibývalo v důsledku přestěhování Němců z vybombardovaného Porúří a později i z Opavy. Jejich počet překročil 1.000 osob.
V letech 1943-1945 i na území Frankštátu působili partyzáni, převážně z okolních obcí Dolních Studének, Bludova a Sudkova, kteří prováděli sabotáže, zejména ve skladech zemědělských podniků, vykolejení vlaků a vojenských transportů. Situace vyústila v rok 1945, kdy 8. května německá armáda ustoupila a obec osvobodila Sovětská armáda.

 

Rok 1945 - budování nové republiky

Historie Nového Malína se prakticky začíná datovat až do roku 1945, respektive 1947. Tehdy spolu s osvobozeneckou armádou gen. Svobody přišlo do ČSR a přímo do Frankštátu jedenatřicet vojáků z Českého Malína na území tehdejší Volyně v SSSR. (Český Malín byl Němci v roce 1943 vypálen a zničen, 374 obyvatel včetně žen a dětí bylo zavražděno). Další osídlenci přišli do obce ze Slovácka, Valašská a Ostravska. V březnu 1947 reemigrovala další skupina 120 Volyňských Čechů, vesměs příbuzných vojáků z oblasti Českého Malína. Tím bylo též dokončeno nové osídlení obce. Na slavnostní národní pouti byla obec přejmenována na Nový Malín.
Po roce 1947 dochází k potupné hospodářské konsolidaci a stabilizaci orgánů státní správy. Byla vytvořena řada nových pracovních příležitostí, zejména v továrnách Šumperka a Uničova, kam většina malínských dojížděla. V obci bylo založeno JZD a část obyvatel byla zaměstnána i v malínském polesí.
Postupem doby se Malín stával stále výrazněji předměstím Šumperka. Po dobu tří let (v období 1949 - 1952) byl dokonce součástí tzv. velkého Šumperka, který tvořilo mimo Šumperk ještě dalších šest okolních obcí. Toto spojení se ukázalo zejména ekonomicky neefektivní a administrativně nezvládnutelné, takže již v roce 1953 se Nový Malín uvádí opět jako samostatná obec.
Z průmyslové činnosti byla v provozu cihelna, výrobna šamotového a cementové zboží. Postupně, i když s četnými hospodářskými výkyvy, se začalo stabilizovat též JZD.
Léta 1968 - 1989 z demografického hlediska byla poznamenána nárůstem počtu obyvatel v důsledku stěhování, ale i vyšší natality, tj. počtu nově narozených dětí. Politická činnost byla sice poznamenána "výdobytky" té doby, jako např. jednotná volba kandidátů Národní fronty, brigády, závazky, národní směny atd. Přesto však cílená práce skupiny odborně a organizačně schopných lidí v obci vedla k tomu, že prostřednictvím akcí Z se nově postavila III. mateřská škola, pavilon základní školy, zdravotní středisko, samoobsluha, restaurace Rychta, památník malínských mučedníků a smuteční obřadní síň, pokud jmenujeme ty největší.
Poskytnutí nenávratných půjček rozšířilo možnost vybudování nových rodinných domků, později i modernizaci a opravy stávajících budov. Tzv. drobné provozovny NV (v Novém Malíně jich bylo osm) zajišťovaly práce a služby pro obyvatelstvo, které velké podniky odmítaly.

 

Současnost

K 31. 12. 2014 má Nový Malín 3.372 obyvatel ( z toho 190 obyvatel činí osada Mladoňov). Převážná většina (téměř 80 %) produktivního obyvatelstva do práce dojíždí, zejména do nedalekého města Šumperka. Obec Nový Malín má v současné době rostoucí tendenci, je to dáno rostoucí výstavbou nových rodinných domů a výstavbou technické infrastruktury.

Poloha Nového Malína jako příměstské oblasti okresního města předurčuje jeho zaměření jako klidové oblasti rodinného bydlení se širším zázemím a dobrou infrastrukturou. Konkrétní kroky byly již učiněny. Byl dokončen vodovod a v rekordním čase tří let provedena plynofikace celé obce nákladem 12 milionů Kč. Je dokončena výstavba dvou etap splaškové kanalizace s napojením na čističku odpadních vod v Šumperku. Vynaložené náklady dosáhly téměř 22 milionů Kč.

Občanská infrastruktura umožňuje rozvoj zajímavé sportovní, kulturní a společenské činnosti, která má v obci dlouholetou tradici. Počtem nejsilnější je Sokol a Sbor dobrovolných hasičů. Z dalších organizací a spolků je možno jmenovat Myslivecký svaz, Svaz chovatelů, Svaz zahrádkářů, včelařů, Červený kříž, Svaz protifašistických bojovníků, Svaz invalidů a další.

Kontakty

Adresa:
Obecní úřad Nový Malín
Nový Malín 240
788 03 Nový Malín

Úřední hodiny:

Po  7:30 - 12:00 12:30 - 17:00
Út   7:30 - 12:00 12:30 - 15:00
St   7:30 - 12:00 12:30 - 17:00
Čt   7:30 - 12:00 12:30 - 15:00
Pá             zavřeno

Telefon: 583 241 155
Datová schránka: th6bycj
E-mail: obec@novymalin.cz
E-podatelna: podatelna@novymalin.cz
Bankovní spojení:
KB Šumperk číslo účtu: 4027841/0100

Mapa

všechny kontakty
Odběr aktualit
Vybíráme z galerie
966_galobr2.jpg